Americké komplexy

Prý, že jsou Američani tlustí...hrají jen americký fotbal..do práce jsou jak jelen v říji(poznámka překladatele: nevidí napravo a nalevo)..nemají tradice..žijí jen konzumem..kvetou hloupostí..

..ať revoltují Quebečani jakkoli a střeží svou frankofonní kulturu dávno tomu, co jejich loďky narazily na břehy tohoto Nového světa...i oni jsou Američani se všemi hore popsanými přívlastky.. Což rovněž znamená, že tatam je duch náležitosti k Francii..spíš naopak. Francie vyvolává skřípění zubů či jejich vytasení a přihození vtípku na francouzský účet, případně sofistikované srovnání, ve kterém mají oni, Quebecčani vždy navrh. Jsou přece oproti tomu starému kontinentu flexibilní, kosmopolitní..prostě američtí. Po menším výzkumu jsem zjistila, že je to dáno několikaterým francouzským odmitnutím pomoci nebohým normandským kolonistům v bitkách s anglofouny a v šedesátých letech se rozhodnutím kázat francouzské dobro a vyfrňovat svůj galský zobáček na "politicky a kulturně analfebetické" quebecké obyvatestvo..


























..a tyto cesty vedou už jen pár kroků k fastfoodovému tradičnímu jídlu poutinu, což už nemá daleko ke ztracenosti McDonaldu v moři místních rychlokvasných řetězců (Např. Montreál má St.Huberta, La Belle Province, Mikes a Quebec? Oh, ten by se přece neobešel bez poutinového ráje v Ashtonu). Muffiny. Donuty. Olejnaté nechutně vypasené pizzy. Lascivně a pokrytecky zakrytá piva v papírových sáčcích. Večery při poslechu záznamníku a telefonních recommandé všech výše zmíněných potravin.po všechny ty malé každodenní vylepšeniny typu odpočítávání času na přechodu, kratičký výkřik na ranním hrnku kávy: Obsah jest vařící! Nebezpečí popálení! Kafe popíjené při cestě autobusem, páč na snídani na ní není doma čas. Mimochodem tenhle kávový trik je tolik zazřán do místní kultury, že se Quebečánci vciťují do svých plastových hrnků skrz zdobné citáty vystihujícími jejich pohled na svět, na život. A nemůže chybět ani ochranná poklička, případně brčko, aby pitivo při chůzi nevylétlo! Přece spěcháme!

Má to ale i svá pozitiva, Např.nové otcovské role se "mistní chalani" na mrk oka ujmuli bravurně. Snad tomu přispěl nátlak místní vlády, který nabízí ženě dva roky mateřské a rok mužíkovi. Byla by škoda nečerpat z těch tří let strávených s dítětem a nebo ne? Během víkendového kurzu Filozofie pro děti (dále FPD) jsem otáčela panenky nad o pár let staršíma kolegyněma s dítětem na klíně popisující jejich mateřsko-dvoupoměrový-pracovní-studijní rozvrh neb tu vládne heslo, že dítě se musí přece osamostatnit od matky. A matka od dítěte, co nejdřív...a závislost se pak má asi hledat jinde..třeba v nakupování?

A pozitiva nad kterýma by si i zenový mistr zatleskl, je boj mnohým nezávislých organizací s chudbou..každá čtvrť má svůj komptoir, něco jako second hand, kde je ale i šance koupit za malý peníz potraviny a vlastně vše nutné do domácnosti..nechybějí ani francouzské EMMAUSy a polévkový systém nejspíš implikovány z USA..a půjčovny nejmodernějších hraček (které se kupodivu nachází i v zámožnějších čtvrtích)..flexibilní služby, díky nimž je možné třeba vrátit v určité lhůtě špatně zakoupené výrobky nebo získat zpět penize při jiných zmýleních(Třeba v Montréalu sem si koupila špatný lístek, který měl nabýt platnosti až za týden. Bez řečí mi ho vyměnili za hotovost. Ha, což je oproti Liberci pohádka.)


A pak je tu chudoba. Čtvrtě označkované chudobou, po kterých bloudíte a vskutku potkáváte stíny otrhaných existencí jaksi vypadlých z přebytků naší doby. Do toho se snad mísí trochu té sociálně orientované Tady neexistuje žádná Česká republika, Slovensko, Slovinsko..snad Evropa, snad pár hokejových výkřiků,


aaaaaaaaaaaa...můj seznam by byl nekonečný, páč je to údiv dítěte, které vyroslo na všech těch americkcýh pohádkách, které si myslelo, že ten Nový svět už velmi dobře zná..kdepak..tož jaké to teprva bude až se dostanu do země za sedmery horami a sedmery lesy a osmery řekami??