Organizace na zlepšení respirace

Tohle jsou organizace, které mi berou dech. Tatam je kavarná na rohu ulice a shromažďuje mnohou alternativní populaci ze zdejší čtvrtě. Funguje na neprofitové bázi, takže se tu například pořádají večeře s minimální platbou, spojené s muzicírováním, sousedským poklepáváním vidličkou na rameno atd... La page noire a L´agitée: tož knihovna a knihkupectví a hospodoklubkavárna fungující na bázi autogestion neboli žádný jeden vedoucí, ale šici zaměstnanci jsou si vlastním velením. Mimochodem je to způsob organizace, který je preferovaný současnou psychologií práce, ale tohle je jiná písnička nalaďaná spíše na produktivní notu. Co se týká oněch dvou výše zmíněných v adjektivech: anarchistické, energizující, minimálně profitové, vzdělávací někdy spíš obluzující...snaha se cení, jak to ale funguje v ČR? V Olmu? V Praze určo už existuje mnoho organiací tohodle typu, ale kdekoli jinde..byznis, produktivita, vítěství..no více příště. Jazykové přípraviště v Limoilou, ehm ano je tvořeno bandou důchodkyň, které mají také babičkovské manýry i vůči svým 40 letým svěřencům, ale jak se dívat na člověka, který žblblá jak...Na druhou stranu v ČR kolik lidí by tohle dělalo na dobrovolné bázi. Zatímco do ČR míří nezanedbatelné množství cizinců..existuje mezi lidmi všeobecné mínění, že se pluri či multikulturalismus jich netýká a zejména ono mínění, ať se ty bandy levné pracovní síly postraj o sebe a ať jsou rádi za to co maj, jenže systém vázne pokud tu není jednoduchý přístup k jazyku a zdravotnictví, natož minimum programů sociální integrace. A tak se můžeme dívat s okna na ožralé Ukrajince mířící do svých Čechy neobyvatelných brlohů. Kroutit hlavou nad jejich alkáckýma strategiema. Dál dělat jako by nic a spokojit s tím, že Vietnamci se u nás přece dobře usadili..bez postřehu, že hodně Vietnamců žije ve své uzavřené komunitě a ne vždy jsou oněmi integrovanými....vím, tohle se snadno říká, jen být cizincem vážně není sranda, i když z dálky to vypadá jako něco ozářeného aurou kladné energie. Hodně z těch cizinců utratí veškeré své prachy jen, aby se k nám dostalo. V ČR je ale pak čeká jen uzavření se do vlasntí komunity, nebo komunity podobných živlů, nenaplňující práce, a náhlé megavelké čáry přes rozpočet ve chvíli, když se tělesná schránka ukáže být méně božskou než se očekávalo. No, doufám, že naši Humanitární pracovnci jsou si toho vědomi, že je tu hodně lidí, kteří si cení jejich boje o peníze a o prostor v celostátní politice...

GRRRRRRRRRR

Tak koulím, válím očima. Po dlouhém čase si pouštím zprávy na České televizi a mám dojem, že monitor nechám vyhořet svým dračím dechem. Například, cože pieta 17.listopadu nemá být použita jako nástroj svobody slova? Politického aktivismu? Dle mého nejlepší den, jak upozornit na neduhy, co v naší společnosti jsou a ti, co se svorně tlemí, že vývoj našeho státu je u konce a došli jsme ke společné harmonii, jsou hodně na omylu. Nikdy k žádný harmonii nedojdeme. Existence státu stojí na neustálém "odsebeklamání", což znamená, že akivismus není provokatérství, ale odkrývání informací a názorů, ke kterým se v průběhu našeho života těžko dostaneme. Ten tupý český konzervatismus je na zabití. Reaguju tím na Topolánka, který komentoval vstup Ne radaráků na půdu piety jako provokatérství, bohužel mám dojem, že podobného mínění je většina naší populace jako by v našem společném fungování nebyli pořád zádrhele. Tož ať žije neustále se aktualizující antivirový systém v naší virtuální politické společenské realitě!!!

PS: I když si nemyslím, že by byl radar jedinou záležitostí k řešení. Divím se jen, že krom Ne radaru a studentů a nácků se nikdo další neozval ke slovu. Ale to už by bylo na dlouhé povídání.

AMERICAN TRUCK!

Tady se s láskou k auťákům začíná v nízkém věku, jak jinak dyž aMerika je prostě auťáková civilizace-např.jsou tu místa postavená jen pro lidi se 4 koly....takže auťákový průmysl bude mít dycky své příznivce.

a poslední kapka dopadla z helovínového džbánku

DUhová MEGArekapitulace

Doprava
Aaaaaaaaa zase jsem u toho. Původně měl být věnovaný ekologii, která je tady hodně v poupěcím ekostavu, ale to někdy později, jen kdyby někdo chtěl cestovat po Quebecu, tak tady jsou webovky, které Vám ušetří hodiny a hodiny...vy sami víte čeho.

www.bonjourquebec.com/qc-fr/repertoire-services-touristiques/compagnie-dautobus/quebec/

www.allostop.ca

http://www.amigoexpress.com/

rtcquebec.ca/francais/accueil.html

ufffff...tečka k tomuhle tématu!!!

Politika: SPoušť vs Poušť
Celkem nic nového. Spolubydlové, resp. jeden z nich strávili pěknou řádku nočních hodin před obrazovkou při volbě Obamy. Evidetně se místní média nejsou v oblasti informování populace tolik zahálčivé jako v naší matičce. Prostě mediální spoušť na spáncích obyvatel jako při ruské ruletě. Vážně, je toho hodně, co říct a prodiskutovat..zatímco u nás se trénujeme ve sportu mlčí, mlčí... a pěstujeme si tak mediální poušť..politický a sociální spánek českých občanů..je poměrně tvrdý, hluboký..sem tam se ve svém lóži převrátíme obvykle okolo stejné noční můry, jinak nic...

Vysoká
Občas si říkám, že by na tu vysokou z vysoka....Prostě tak trochu jiný systém, člověk se dokonce musí aktivně podílet na každé hodině. K tomu je to jako nastoupit do vlasku s jasně vytyčeným cílem. Vše je předem definovaný a jede se....a studenti se musej chopit taky lopat, aby se ta informační lokomotiva vůbec rozjela. Učební vagóny jsou naducané sbírkou textů, webovou městečkem, kde se virtuální studenti setkávají slovem mezi sebou a s učiteli, nástěnkami s aktualitami pro konkrétní předmět...virtualita tu prostě jede. Co se týká samotné jízdy: Během hodiny se učitelé snaží rozpoutat bouřlivé diskuze..ehm, tedy ne že by skutečně byla přeplněná šramotem šrotujících mozků, ale rozhodně toho všeho dávají větší variabilitu zážitků-už nejde jen o dl-zív-ou-zív-hé samohledology. Prostě je to tu jako by se tu šešlo více Sobotkových v různých kvalitách. Tedy vše pečlivě připravené, s celkovým plánem a cílem, kam nás chce učitel dostat a jak. Na druhou stranu, např. v hodinách psychologie práce pod katedrou managementu, nemám pocit, že by ti lidi byli skutečně schopní všecky ty teoretické psychologické patlaniny dokázali prožít a převzít do svého sebevztahu či vztahu k druhým. A to myslím, že naší vedoucí jde. Pochopit, že z druhých dostaneme to nejlepší jen, pokud náš svět neuzavřeme jen do jedné reality, ale pokud z našeho podniku vytvoříme otevřený systém, kterým se dát různě proplouvat a který je propustitelný pro okolní svět. Beru to tak, že ve svém cíli učitelka selhává, i když v teorii nás nabíjí neskutečně zajímavými informacemi a hodinu má připravenou tip top se všemi diskuzemi mezi studenty a zážitkovými akcemi typu: překupník, zpravodaj (zapamatování si článku a jeho následný přednes před třídou) .

Jinak minulý týden jsme tu měli stávku. Je tu totiž dvojí učitelský stav, který si vzájemně leze do zelí a společně pak lezou do zelí státu a studentům. Prostě dělaj pěkné skopičiny a králičiny. Jde o to, že profesoři mají dost slušný plat-6000 dolováčů(minimální plat je 1000). Ale k tomuhle finančnímu titulu se dostávají pomocí dlouhéééééééééééééééééééého dlouhééééééého vzdělání a výzkumné kariéry, což nemusí být sranda. Faktem, ale zůstává, že ve svých pedagogických schopnostech nejsou o nic horší než bakaláři a jiní méně titulovaní-co se týče , vzdělání i peněz (cca 3000 dolováče) , kteří většinou část svého času krom vyučování věnují práci v terénu. Univerzita samosebou má raději levnější variantu obdobného produktu a tak do svých řad přibírá, co nejvíce netitulovaných. Nu a profesoři stávkovali proti téhle morálce, že nejsou angažováni, dyž musí vytrpět tolik let výzkumeme-škoda, že věda je tu dělána pro peníze (děsivější strana plceného sytému). Asi nebude dlouho trvat a bude tu stávka další. V téhle oblasti demokracie poněkud pokulhává, protože vzdělávání je placené (cizinci megaplacené) a vzhledem k tomu, že se to odehrávalo v pondělí, kdy v předchozích dnech se konaly volby, svátky apod., takže hodiny odpadaly a odpadaly..tak to trochu skřípe s právy studentů na vzdělávání. Ha, bych ani do sebe neřekla, že tohle budu tvrdit..jenže chápe někdo, co je to za boží prst, když sem si na univerzitě zaplatila 3 předměty a dva z toho probíhájí právě v pondělí????

K placené...hmhmmmmm...náš zlatý nezkurumpovaný pořád zadarmiko starý dobrý český systém...ALE heeeeeeeeeeeeeeeeeej co je to za blbost scia testy a zejména různé pacené doplňkové služby (od množství absolvovaných testů až po speciální kurzy)...to jako, že preferujeme jen jeden styl myšlení..to jako, že v životě se uplatní pouze jedná velmi specifická a řešení problému..ostatní stojej za houby..je skutečně tahle percepce nezávislou jednotkou...vyrůstám-li v prostředí, kde není primární umět strukturovat okolnní realitu do baličku pčíčina následek, ale do jiné motaniny, jakou mám pak asi šanci uspět v testech, které jsou připraveny jen na tohle balíkovské myšlení?...znamená to, že když momentálně nemám tohle prostředí musím zklapnout zobák obrátit se na podpadku a přenachat tu velkolepou budoucnost druhým..v České kotlině si moc moc střežíme naše vzdělání pro děti "chytrých"...a bohatých (někdo by řekl, že duchem)...tohle má být rovnnost vzdělání?..i když mezi lvysokoškoláky je hodně lidí spíše z chudších rodin, přesto kolik lidí z učňáku zamíří mezi naše vysoko-naváskašlu-školské řady? Kolik lidí má šanci si změnit svou společností nastavenou životní lajnu? třeba ve čtyřiceti se rozhodnou stát se architektem? Jak to, že na psychologii jsou skoro samí gympláci? Jak to, že si nemůžeme vybrat individuální studijní program a v průběhu studia se rozhodnout studovat třeba v Praze? Jak to, že mezi náma je tak mááááááálo dálkařů? Kolik jich tak bude na jiných předmětech...Proč již lidi pracující nemůžou si vzít nějaké přednášky na univerzitě v rámci programu celoživotního vzdělávání? HE?EH! Ohooh!


Nízká
Tož na větších školách tady v Quebecu si založili speciální funkci. Psychoedukátor. Zprvu sem na to koukala ohromeně až s nábožnou bázní, a pak blik cvak božské světlo zhaslo. Cha, v podstatě jde o takou sociální pracovníky s psychologicko-medicínskými pravomocemi, což by ve svém základě nebylo špatné, kdyby...objeví-li se na horizontu poklidného školního života problém (velmi aktivní žák). Pak při úsvitu kariéry zachycené špehy-učiteli. Zakročí místní šerif-psycholedukátor. Na doporučení lékaře střelí do nebezpečného výlomka medikament nejvyššího kalibru (Rivotril), načež se obklopí svými věrnými (sociálním pracovníkem, rodinnými příslušníky, učitely, školními psychologii) s nimiž na onoho výlomka upletou pěknou záchrannou sociální síť. Bohužel velkou část této záchranné pletací akce stráví rokováním. Existuje asi nepřeberné množství řešení problému s výlomky: např.povinně nepovinně se musí účastnit jakési skupinové terapie, psychoedukátor s nim pracuje individuálně, pečlivě zakládá jeho složku, tráví s ním hodiny vyhnanství ve své kanceláři...jenže, jak se mi zdá, že díky tomudle všemu z výlomka nebude nic jiného než VÝLOMEK..částečka, která se vylomila s běžného systému.

Jinak..v Quebecu vzhledem k nízské hustotě obyvatelstva existují jakési malotřídky jednotřídky, resp.dvoutřídky. Což znamená, že učitel vyučuje např.13 žáků, z nichž 9 tvoří jeden ročník a 5 druhý, což je suprrrrrrrr. Materiální zajištění je tu bezvadné: možno ve třídě nalézt vlastní malou knihovničku, počítač s přístupem na internet, tabule,další drobné pomůcky všeho druhu a samousebou kříž v centru třídy. Stejně ozářeně jsou vybavené družiny, které tu např.mají vlastní kuchyňku, kde si mohou spolu s vychovatelkami upéct něco dobréébrého. Kulečníky, Fotbálky. Herní prostory, div, že nepřeplněné kolotoči a jinými pouťovými atrakcemi..nakonec ale tohle už je i česká realita....je to dobře?

Jinak2 vzdala jsem to, že bych dělala výzkum na druhém stupni, páč tady to je ouplně něco jiného. Neexistuje něco jako třída. Výuka je více individuální. No, cák je to jasné z Amíckých filmů..sociální život se odehrává u oprejskaných skříněk na učebnice, ale to už je docela jiný příběh než, co znám já.

Jooo a další zvyklůstka megaamerická-nošení obědů z domova do práce. Lidi si to pak ohřívaj v mikrovlnkách, které si vystojí makrovlnové fronty. Někdo si zaskočí domů.

A ještě pár Helouvínů

All-hallow-even neboli Předvečer všech svatých

Trick or treat! Křičí prý angloufouní děti..Co je v překladu: Koledu nebo něco Vám provedu. Hahaha kde jsou ty méně přímé české říkanky typu Koleda koleda Štěpáne, co to neseš ve ždábaně...nebo Dejte vejce malované, nedáte-li malované tak alespoň bílé..Nebo třeba moderní koledy typu: Přispějte na nebohé děti z dětských domovů, na diabetiky, alkoholiky.. (vskuvka na okraj: i zde se vybírají různé sbírky na...A Helouvín je také zasvěcen téhle černé magii, což znamená, že každé dítě dostane na krk kasičku, do které pak po škole kolemjdoucí házejí bez zbytečných řečí peníze. Kasičky jsou další školní den pak vybrány učiteli a zaslány určené charitě zpět. No, alespoň je to rychlejší a přímějsí systém, i když v lečcems sporný. Nevím, jestli jsme to v Česku vzali za správný konec, když vysíláme děti během školy do ulic, aby jimi hodiny bloudily a škemraly bůhvíjak a bůhvíproco, aniž bychom ctili to posvátné, co se v podarování skrývá...Fakt je, že je to zajímavá předléčba charitativního systému, protože po téhle zkušnosti, pokud se potkám s nějakým studentíkem, tak mu budu více nápomocná...)


Co jiného o Helouvínu?
Tak třeba nadšení místních lidí mne hodně překvapilo vzhledem k tomu, že je to anglická tradice. Na druhou stranu je to dost pochopitelné, kdo si nechce sem tam užít své odvrácené strany osobnosti. Takže z tohodle hediska výborný svátek. Je pak vtipné, když se bavíte s medikem převlečeným za kostru o smrti a paliativní péči. V tu chvíli máte pocit, že se skutečně bavíte s někým zasvěceným do problematiky! Rozhodně více zasvěceným než se studentíkem v plném rozkvětu mládí:-).

Další info převzaté z wikipédie:
Co se týká tradičních Halloweenských her, vracíme se až do dob Keltů, kdy slavnosti byly více zaměřené na oslavu kolem žní. Hry byly hrány s typickým sklizňovým jídlem a často předvídaly, zda se něco nějaké osobě stane - bude se vdávat, bude mít lepší časy… Důležitou roli hrála jablka při většině her a hrají i dnes. Halloweenských her je mnoho. Zde jsou příklady některých z nich :
Bobbing for Apples Nepochybně oblíbená a nejznámější Halloweenská hra ze všech. Necháme plavat jablka ve velké kádi s vodou. Cílem této hry je uchopit jedno z jablek a vyndat ho ven pouze za pomoci úst. Ruce musí být drženy za zády hráče.
Apple Pass Tato hra může být hrána nejen s jablky ale i s pomeranči. Seřadíme děti do dvou řad, v každé řadě musí být stejný počet dětí. Děti musí přemístit jablko osobě za sebou za pomoci pouze brady. Jestliže někomu jablko upadne, musí tým začít od začátku od první osoby.
Apple Paring Každé dítě si vezme jablko, nůž na ovoce a talíř. Poté musí oloupat své jablko, vyhrává ten, kdo bude mít nejdelší a nejužší slupku.
Ghost Stories V této hře jde o to udělat maximální efekt. Tvůj příběh by měl být klasický duší příběh nebo městská legenda. Svíčky, divné nosy a skryté vtípky vytvoří ten pravý strach.

Lidé, kteří tyhle věci nebaví, se kterými jsem se taky setkala, ve mne při tom všem to jen vyvolávali otazku ztráty vztahu k posvátnosti, hlavně posvítnosti času. Je pravda, že v současnosti hry a masky můžeme dělat po celý rok. což pak ztrácí svou jedinečnost a tedy magičnost a spěje to k statistickému růstu depresí. Naštěstí to takhle každý nemá a pak mu zrovna takovýhle den dělá fakt potešeníško...Prostě nevěřím v tyhle manichejské, barokní, bohémské přístupy typu: Užívej si, co to dá....a lidi následně vyvanuté ze společných svátků. Raději sleduji nadšeného spolubydlu, který si tohle nedává den co den. Jak si zlepšuje svůj středověkofantaskní kostým. Je totiž členem místní fantasy komunity. A jak už s menším nadšením navrací domů hudrujíce jak pořádný krocan na to, že nevyhrál cenu o nejlepší masku a že ty masky, co to vyhrály stály fakt za..píp a taky za..píp.

A další wikiinfo, vysvětlující prazáklad dýní:

Během bramborové krize v Irsku v 18. století přišlo do Ameriky až 700,000 emigrantů, přinášejíce sebou tradici Halloweenu a používajíce „ Jack-O-Lanterns“. Podle tradice byla lucerna (angl. „lantern“) vyřezávána z tuřínu, brambor nebo červené řepy a se svítícimi uhlíky nebo svíčkou uvnitř. Tyto lucerny představovaly duše odešlých lásek a bývaly umístěny v oknech nebo na verandách, aby vítaly pozůstalé. Také sloužily jako ochrana proti zlým skřítkům.
V Americe ale tuříny nebyly vždy tak dostupné, proto se místo nich používaly dýně. Dýně jack-o-lantern je základní část Halloweenských slavností od doby Viktoriánské a dnes je typickým symbolem Halloweenu. Je ovšem mnoho tradic a legend okolo původu Jack-o-lantern.
Jedna z oblíbených povídek je o irském darmošlapovi Jackovi, dobře známém pro své opilecké podlosti. Jack by na Halloween opilý tak, že jeho duše začala pomalu opouštět jeho tělo. Ďábel spatřil svou příležitost a přišel si pro něj okamžitě na Zem. Jack byl zoufalý, chtěl se vyhnout svému osudu, prosil ďábla, aby mu povolil ještě poslední drink. Ďábel souhlasil, ale řekl Jackovi, ať si zaplatí své pití sám, protože on peníze nemá. Ale Jack tvrdil, že peníze nemá. Zeptal se proto ďábla, jestli by se na těch 6 pencí nepřeměnil, Jack by zaplatil a ďábel by se pak přeměnil zpátky. Po zvážení se ďábel rozhodl, že Jackovo přání je rozumné, a změnil se na šest pencí. Jack okamžitě popadl minci a dal ji do své peněženky. Ďábel byl uvězněn, začal prosit a pak hrozit. Nakonec se dohodli, že Jack ďábla pustí, když slíbí, že mu dá ještě rok volnosti. Tak se i stalo. Netrvalo dlouho a Jack se vrátil do starých kolejí a opět podlehl alkoholu.
Další Svátek všech svatých se Ďábel objevil a přišel si opět pro Jackovu duši. Jack přemýšlel jak znovu podvést ďábla a uchránit svou duši. Navrhl ďáblovi, že si může vzít jedno z lahodných jablek visících na blízké jabloni. Ďábel ale na jablka nedosáhl, proto mu Jack nabídl, aby mu vlezl na ramena a pro jablko se natáhl. Jakmile byl Ďábel na stromě, vytáhl Jack z kapsy nůž a vyřezal do kmene kříž. Ďábel proto nemohl slézt ze stromu. Rozzuřený a zoufalý nabídl Jackovi dalších deset let, když ho pustí ze stromu. Ale Jack trval na tom, že už si ďábel pro něj nesmí nikdy znovu přijít a on tak bude svobodný. Ďábel nakonec rozzuřeně souhlasil. Jackův život se poté opět vrátil do starých kolejí, ale před dalším Halloweenem Jackovo tělo alkoholu podlehlo a Jack zemřel.

Od brány nebes byl pro podlost v životě odvrácen, ale i Ďábel ho odmítl od brány pekelné, protože mu přislíbil, že už pro něj nikdy více nepřijde a ať se vrátí odkud přišel. Na pomoc dostal Jack od Ďábla žhavou hroudu uhlí, která jej měla provázet jeho cestou. Jack ji vložil do vydlabané řepy a od té doby mu svítila na jeho věčném putování.
Lidé proto dávají jack-o-lanterns na okna a římsy, protože věří že Jack vezme světlo a ochrání je před kýmkoli.

A pro mne je tohle dobrá informace, jak se asi léčí alkoholismus...na psychologii zdraví, jelikož jsme se zrovna dostali k tématu, jak probíhá léčba závislostí v palicích nemocného, načež není to daleko tohodle příběhu. Prostě spíralově. Qui a bu, boira. Kdo pil, bude pít. Ale sem tam si dá takou alkopauzu:-), což není tak špatné páč to prodlouží l´espérance de vie. Délku života a přitom člověku v životě na krátké úseky zůstane ten krapítek opravdového životního štěstí. No není to skvělé? A svědčí to o dalším z manichejským přístupů v naší civilizaci...