Trick or treat! Křičí prý angloufouní děti..Co je v překladu: Koledu nebo něco Vám provedu. Hahaha kde jsou ty méně přímé české říkanky typu Koleda koleda Štěpáne, co to neseš ve ždábaně...nebo Dejte vejce malované, nedáte-li malované tak alespoň bílé..Nebo třeba moderní koledy typu: Přispějte na nebohé děti z dětských domovů, na diabetiky, alkoholiky.. (vskuvka na okraj: i zde se vybírají různé sbírky na...A Helouvín je také zasvěcen téhle černé magii, což znamená, že každé dítě dostane na krk kasičku, do které pak po škole kolemjdoucí házejí bez zbytečných řečí peníze. Kasičky jsou další školní den pak vybrány učiteli a zaslány určené charitě zpět. No, alespoň je to rychlejší a přímějsí systém, i když v lečcems sporný. Nevím, jestli jsme to v Česku vzali za správný konec, když vysíláme děti během školy do ulic, aby jimi hodiny bloudily a škemraly bůhvíjak a bůhvíproco, aniž bychom ctili to posvátné, co se v podarování skrývá...Fakt je, že je to zajímavá předléčba charitativního systému, protože po téhle zkušnosti, pokud se potkám s nějakým studentíkem, tak mu budu více nápomocná...)
Co jiného o Helouvínu?
Tak třeba nadšení místních lidí mne hodně překvapilo vzhledem k tomu, že je to anglická tradice. Na druhou stranu je to dost pochopitelné, kdo si nechce sem tam užít své odvrácené strany osobnosti. Takže z tohodle hediska výborný svátek. Je pak vtipné, když se bavíte s medikem převlečeným za kostru o smrti a paliativní péči. V tu chvíli máte pocit, že se skutečně bavíte s někým zasvěceným do problematiky! Rozhodně více zasvěceným než se studentíkem v plném rozkvětu mládí:-).
Další info převzaté z wikipédie:
Co se týká tradičních Halloweenských her, vracíme se až do dob Keltů, kdy slavnosti byly více zaměřené na oslavu kolem žní. Hry byly hrány s typickým sklizňovým jídlem a často předvídaly, zda se něco nějaké osobě stane - bude se vdávat, bude mít lepší časy… Důležitou roli hrála jablka při většině her a hrají i dnes. Halloweenských her je mnoho. Zde jsou příklady některých z nich :
Bobbing for Apples Nepochybně oblíbená a nejznámější Halloweenská hra ze všech. Necháme plavat jablka ve velké kádi s vodou. Cílem této hry je uchopit jedno z jablek a vyndat ho ven pouze za pomoci úst. Ruce musí být drženy za zády hráče.
Apple Pass Tato hra může být hrána nejen s jablky ale i s pomeranči. Seřadíme děti do dvou řad, v každé řadě musí být stejný počet dětí. Děti musí přemístit jablko osobě za sebou za pomoci pouze brady. Jestliže někomu jablko upadne, musí tým začít od začátku od první osoby.
Apple Paring Každé dítě si vezme jablko, nůž na ovoce a talíř. Poté musí oloupat své jablko, vyhrává ten, kdo bude mít nejdelší a nejužší slupku.
Ghost Stories V této hře jde o to udělat maximální efekt. Tvůj příběh by měl být klasický duší příběh nebo městská legenda. Svíčky, divné nosy a skryté vtípky vytvoří ten pravý strach.
Lidé, kteří tyhle věci nebaví, se kterými jsem se taky setkala, ve mne při tom všem to jen vyvolávali otazku ztráty vztahu k posvátnosti, hlavně posvítnosti času. Je pravda, že v současnosti hry a masky můžeme dělat po celý rok. což pak ztrácí svou jedinečnost a tedy magičnost a spěje to k statistickému růstu depresí. Naštěstí to takhle každý nemá a pak mu zrovna takovýhle den dělá fakt potešeníško...Prostě nevěřím v tyhle manichejské, barokní, bohémské přístupy typu: Užívej si, co to dá....a lidi následně vyvanuté ze společných svátků. Raději sleduji nadšeného spolubydlu, který si tohle nedává den co den. Jak si zlepšuje svůj středověkofantaskní kostým. Je totiž členem místní fantasy komunity. A jak už s menším nadšením navrací domů hudrujíce jak pořádný krocan na to, že nevyhrál cenu o nejlepší masku a že ty masky, co to vyhrály stály fakt za..píp a taky za..píp.
Během bramborové krize v Irsku v 18. století přišlo do Ameriky až 700,000 emigrantů, přinášejíce sebou tradici Halloweenu a používajíce „ Jack-O-Lanterns“. Podle tradice byla lucerna (angl. „lantern“) vyřezávána z tuřínu, brambor nebo červené řepy a se svítícimi uhlíky nebo svíčkou uvnitř. Tyto lucerny představovaly duše odešlých lásek a bývaly umístěny v oknech nebo na verandách, aby vítaly pozůstalé. Také sloužily jako ochrana proti zlým skřítkům.
V Americe ale tuříny nebyly vždy tak dostupné, proto se místo nich používaly dýně. Dýně jack-o-lantern je základní část Halloweenských slavností od doby Viktoriánské a dnes je typickým symbolem Halloweenu. Je ovšem mnoho tradic a legend okolo původu Jack-o-lantern.
Jedna z oblíbených povídek je o irském darmošlapovi Jackovi, dobře známém pro své opilecké podlosti. Jack by na Halloween opilý tak, že jeho duše začala pomalu opouštět jeho tělo. Ďábel spatřil svou příležitost a přišel si pro něj okamžitě na Zem. Jack byl zoufalý, chtěl se vyhnout svému osudu, prosil ďábla, aby mu povolil ještě poslední drink. Ďábel souhlasil, ale řekl Jackovi, ať si zaplatí své pití sám, protože on peníze nemá. Ale Jack tvrdil, že peníze nemá. Zeptal se proto ďábla, jestli by se na těch 6 pencí nepřeměnil, Jack by zaplatil a ďábel by se pak přeměnil zpátky. Po zvážení se ďábel rozhodl, že Jackovo přání je rozumné, a změnil se na šest pencí. Jack okamžitě popadl minci a dal ji do své peněženky. Ďábel byl uvězněn, začal prosit a pak hrozit. Nakonec se dohodli, že Jack ďábla pustí, když slíbí, že mu dá ještě rok volnosti. Tak se i stalo. Netrvalo dlouho a Jack se vrátil do starých kolejí a opět podlehl alkoholu.
Další Svátek všech svatých se Ďábel objevil a přišel si opět pro Jackovu duši. Jack přemýšlel jak znovu podvést ďábla a uchránit svou duši. Navrhl ďáblovi, že si může vzít jedno z lahodných jablek visících na blízké jabloni. Ďábel ale na jablka nedosáhl, proto mu Jack nabídl, aby mu vlezl na ramena a pro jablko se natáhl. Jakmile byl Ďábel na stromě, vytáhl Jack z kapsy nůž a vyřezal do kmene kříž. Ďábel proto nemohl slézt ze stromu. Rozzuřený a zoufalý nabídl Jackovi dalších deset let, když ho pustí ze stromu. Ale Jack trval na tom, že už si ďábel pro něj nesmí nikdy znovu přijít a on tak bude svobodný. Ďábel nakonec rozzuřeně souhlasil. Jackův život se poté opět vrátil do starých kolejí, ale před dalším Halloweenem Jackovo tělo alkoholu podlehlo a Jack zemřel.
Od brány nebes byl pro podlost v životě odvrácen, ale i Ďábel ho odmítl od brány pekelné, protože mu přislíbil, že už pro něj nikdy více nepřijde a ať se vrátí odkud přišel. Na pomoc dostal Jack od Ďábla žhavou hroudu uhlí, která jej měla provázet jeho cestou. Jack ji vložil do vydlabané řepy a od té doby mu svítila na jeho věčném putování.
Lidé proto dávají jack-o-lanterns na okna a římsy, protože věří že Jack vezme světlo a ochrání je před kýmkoli.
A pro mne je tohle dobrá informace, jak se asi léčí alkoholismus...na psychologii zdraví, jelikož jsme se zrovna dostali k tématu, jak probíhá léčba závislostí v palicích nemocného, načež není to daleko tohodle příběhu. Prostě spíralově. Qui a bu, boira. Kdo pil, bude pít. Ale sem tam si dá takou alkopauzu:-), což není tak špatné páč to prodlouží l´espérance de vie. Délku života a přitom člověku v životě na krátké úseky zůstane ten krapítek opravdového životního štěstí. No není to skvělé? A svědčí to o dalším z manichejským přístupů v naší civilizaci...
V Americe ale tuříny nebyly vždy tak dostupné, proto se místo nich používaly dýně. Dýně jack-o-lantern je základní část Halloweenských slavností od doby Viktoriánské a dnes je typickým symbolem Halloweenu. Je ovšem mnoho tradic a legend okolo původu Jack-o-lantern.
Jedna z oblíbených povídek je o irském darmošlapovi Jackovi, dobře známém pro své opilecké podlosti. Jack by na Halloween opilý tak, že jeho duše začala pomalu opouštět jeho tělo. Ďábel spatřil svou příležitost a přišel si pro něj okamžitě na Zem. Jack byl zoufalý, chtěl se vyhnout svému osudu, prosil ďábla, aby mu povolil ještě poslední drink. Ďábel souhlasil, ale řekl Jackovi, ať si zaplatí své pití sám, protože on peníze nemá. Ale Jack tvrdil, že peníze nemá. Zeptal se proto ďábla, jestli by se na těch 6 pencí nepřeměnil, Jack by zaplatil a ďábel by se pak přeměnil zpátky. Po zvážení se ďábel rozhodl, že Jackovo přání je rozumné, a změnil se na šest pencí. Jack okamžitě popadl minci a dal ji do své peněženky. Ďábel byl uvězněn, začal prosit a pak hrozit. Nakonec se dohodli, že Jack ďábla pustí, když slíbí, že mu dá ještě rok volnosti. Tak se i stalo. Netrvalo dlouho a Jack se vrátil do starých kolejí a opět podlehl alkoholu.
Další Svátek všech svatých se Ďábel objevil a přišel si opět pro Jackovu duši. Jack přemýšlel jak znovu podvést ďábla a uchránit svou duši. Navrhl ďáblovi, že si může vzít jedno z lahodných jablek visících na blízké jabloni. Ďábel ale na jablka nedosáhl, proto mu Jack nabídl, aby mu vlezl na ramena a pro jablko se natáhl. Jakmile byl Ďábel na stromě, vytáhl Jack z kapsy nůž a vyřezal do kmene kříž. Ďábel proto nemohl slézt ze stromu. Rozzuřený a zoufalý nabídl Jackovi dalších deset let, když ho pustí ze stromu. Ale Jack trval na tom, že už si ďábel pro něj nesmí nikdy znovu přijít a on tak bude svobodný. Ďábel nakonec rozzuřeně souhlasil. Jackův život se poté opět vrátil do starých kolejí, ale před dalším Halloweenem Jackovo tělo alkoholu podlehlo a Jack zemřel.
Od brány nebes byl pro podlost v životě odvrácen, ale i Ďábel ho odmítl od brány pekelné, protože mu přislíbil, že už pro něj nikdy více nepřijde a ať se vrátí odkud přišel. Na pomoc dostal Jack od Ďábla žhavou hroudu uhlí, která jej měla provázet jeho cestou. Jack ji vložil do vydlabané řepy a od té doby mu svítila na jeho věčném putování.
Lidé proto dávají jack-o-lanterns na okna a římsy, protože věří že Jack vezme světlo a ochrání je před kýmkoli.
A pro mne je tohle dobrá informace, jak se asi léčí alkoholismus...na psychologii zdraví, jelikož jsme se zrovna dostali k tématu, jak probíhá léčba závislostí v palicích nemocného, načež není to daleko tohodle příběhu. Prostě spíralově. Qui a bu, boira. Kdo pil, bude pít. Ale sem tam si dá takou alkopauzu:-), což není tak špatné páč to prodlouží l´espérance de vie. Délku života a přitom člověku v životě na krátké úseky zůstane ten krapítek opravdového životního štěstí. No není to skvělé? A svědčí to o dalším z manichejským přístupů v naší civilizaci...
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire