Práce aneb homo homini lupus

Tak toto jsou mí nebozí kolegáčkové. Stručně:Bylo jasné, že zaměstnavatel, který hlásá, že přední místo v jeho práci má fun a ostatní záležitosti jsou podružné nebude zrovna korektní, přesto jsem s naivitou české dívce vlastní očekávala svůj první výplatní den s nadějí a vysokým energickým nasazením do práce samotné. A bravo nakonec byly potvrzeny nikoli mé naivnosti, ale do podvědomí zatlačené negativistické, teď již bych mohla navzat až realisticky věštecké schopnosti! Samozřejmě na ní bylo o dost méně než bylo přislíbeno, i přestože restaurace vypadá jako poměrně lukrativní(Např. nachází se v centru velmi turistického města). Nasávám tak otázky ohledně lidské pokrytičnosti( Nakonec i já sem, jelikož sem se svému zaměstnavateli nesvěřila, že koncem srpna hodlám prchnout, ale to by se dalo očekávat). A vzhledem k černotě mé práce, nemůže zasáhnout hnáta státu, ale i kdyby zasáhla, stálo by to za to? Byla by to nejsnažší cesta? Fun v práci skutečně máme, páč se motáme jeden přes druhého, abychom stihli všecky ty objednávky. Na druhou stranu mí kolegáčkové jsou vážně pohodoví lidé. Schopní lecjakých improvizačnch kousků a hříček. (Nemohu u toho uronit slzu, jak jsem si je zalíbila na to, že je tak málo znám a je jasné, že v tomhle stát za mnou nebudou). A tak se tu nabízí otázka: udělat menší humbuk kůli níži mého platu a očekávat mírné navýšení a rychlý internetový přeskok nebo se na tohle vykašlat, spokojit se s málem, s příjemnýma lidma a hledat jiné cesty z finačních potíží( jako třeba menší askeze apod)? Můžu se ohánět příslibem, ileglitou mého zaměstnání...ale bude to stát z to? Která hodnoty a souvislosti zvítězí: peníze, důstojnost, sebeprosazování, internetový hledací nášup vs povrchní hravé vztahy, pohodlí jisté a jasné práce, askeze?Dozvíte se v dalším díle...coming soon