Tož Gaspézie jest pravý quebecký venkov. Patřičně vzdálen od velkých měst. Všechny výrobky, který mají znak bio kvality jsou většinou dekorovány nazvem z Gaspézie. Nefrankofonnímu návštěvníku dá místní dialekt a akcent vážně zabrat. Vážně, tady končí veškerá francouzská legrace a začíná nefalšovaný quebecký teror. Gaspézie je v podstatě jednou velkou vesnicí, která se šine okolo nekonečně dlouhé poloostrov obkružující silnice. Totiž jedna vesnice ve velmi rychlém sledu následuje druhou, takže člověk má dojem, že je stále v jedné vesnici. K tomu místní domky, typicky americké tvořené terasou, obložené dřívím a zdobené quebeckou případně kanadskou vlajkou, jsou takřka na jedno brdo. Naštěstí některé se honosí kýčovitými přídavky v podobě malých keramických ptáčků, či figurek z Walta Disneye, ba dokonce figurky svatých obvzláště Panenky Marie. Pak tu máme maličkaté keramické černoušky, ke kterým se váže historická zpráva o okupování místního domu černošskými otroky, kterých ale v chudičkém Quebecku nikdy nebylo dost. Vzhledem k mohutnému výlovu místních ryb, zejména grandiozní tresky došlo k přeměně zemědělské, lovné společnosti na turistickou, což znamená, že za veškerou podivanou se musí platit. Platí se za vstup do místního parku. Platí se za podívanou na skálu Perché. To je cena za výlov nebohých tresek.
Aucun commentaire:
Enregistrer un commentaire